Holčička a Slečna zase spolu (tvoří)

Po dlouhé době jsme se do toho s Theou zase pořádně obuly. 

V tom mezičase, co jsme se neviděly, Holčička dostala mobil, takže se jí otevřel svět sociálních sítí a rozmanitých platforem. Slečna to přijala zprvu se smíšenými pocity. (Přece jenom je příslušnicí generace, která své první mobily dostávala ve dvanácti. Rozhodně to nebyly smartphony. Ne, byly to ony legendární nezničitelné Alcately* a Nokie, co vypadaly jako cihly s tlačítky. A podobně jako cihlami, i jimi by se daly rozbíjet okna a lebky.)  Trochu se obávala, že ji Holčička bude zasypávat obrázky a gify. Cizími. (Měla pravdu. Naštěstí to Holčičce dlouho nevydrželo.)

Poslední společné odpoledne už se zase neslo v kreativním duchu. Po obvyklých dotazech na Slečnin milostný život ("Cože?! On uměl kouzlit? A co ti vykouzlil?" - "Ne, Theo, říkala jsem, že kouřil... A nevykouzlil mi naštěstí nic.") přišla diskuze o příbězích.

"Víš, proč Disney vždycky zabije rodiče hlavního hrdiny?" ptá se Thea vážně.

"Jo, vím. Ale řekni mi, co o tom víš ty," suverénně odpoví Učitelka scenáristiky, Paní příběhů z rodu Výřečných, Planoucí žárem inspirace, avšak sama nespálená, Velká vypravěčka osobně.

"Jeho máma byla doma a začalo hořet od krbu a ona tam umřela. A on teď chce, aby všichni věděli, jaký to je."

Velká vypravěčka ztratila řeč, tohle jaksi nevěděla. Nakonec ze sebe vypravila: "Waltovi uhořela máma?!"

"Jo."

"No ale - Walt už je dávno mrtvej, Theo. Ty filmy píšou jiný lidi, proč se to tam objevuje pořád?"

"Hm... Ale když dělali ten film o kolouškovi, tak ještě žil?"

"To asi jo. No každopádně. Víš, proč je důležitý, aby hrdinovi rodiče umřeli? Z pohledu vypravěče příběhů?"

"To nevim."

"Aby ho neměl kdo chránit a on zůstal na všechno sám. Kdyby Bambiho máma neumřela, pořád by se o něj starala a všechno za něj řešila. A on by se vůbec nezměnil, protože by se nemusel o nic snažit."

"No ale i tak by to byl hezkej film?!"

"To možná, ale Bambi by nebyl žádnej hrdina."

"Jak to?"

"Aby se postava stala hrdinou, tak musí přijít o rodiče nebo o učitele, kteří by ji vedli. Jinak se neosamostatní a nenastoupí na cestu za dobrodružstvím. A nikdy z ní nic pořádnýho nebude!"

"No to asi jo... Ale Aničko... Ty mi prosím tě neumírej."

Načež jsme přišly s příběhem, kde je úplně všechno: mrtví rodiče, dohodnutý sňatek, nepřizpůsobivá hlavní hrdinka versus konzervativní společnost, mechanická steampunková udělátka, pět chrtů a kůň Hektor.

Díky zázrakům moderní techniky mě Thea zásobuje náměty k příběhu ("A co kdyby jim hořelo v kuchyni a museli se přestěhovat do Anglie?!"; "Může mít Vilém koně a může se ten kůň jmenovat Hektor?") a návrhy postav, zatímco já jí posílám odkazy na pinterestové nástěnky a nápady na obrázky.

Kromě toho, že se nějak nemůžeme shodnout na věku postav, má Holčička Thea taky tendenci mi (ne)nápadně cpát návrhy úplně jiných jmen. Jenže já už s původními jmény sepsala sedmistránkový námět. Heleno! Viléme! Dorotko! Já se vás nevzdám. 

Nemůžu sice mluvit i za Holčičku, ale WhatsApp s Pinterestem mi přijdou jako dary z nebes. Čekám s mírnými obavami na chvíli, kdy pro Theu začne být pípání messengeru s mými nadšenými návrhy otravné. Zatím se ale zdá být stejně nadšená jako já. Holčička a Slečna jsou zkrátka zpět. A tentokrát je to velký. Stay tuned!

________________________

* Sdílené video nemusíte vidět celé, ale na 7:12 začíná legendární vyzváněcí tón Top Secret :) Ach ta nostalgie!!

Ztracené jaro - Představuje se knížka Saki Matsumoto a Anny Bobrekové /// The Lost Spring - Introducing the book of Saki Matsumoto and Anna Sophia Bobreková

Po reportážním projektu Pes a jeho pán/ paní jsme se spolu se Saki pustily do něčeho většího. A to rovnou do knížky! Saki se totiž rozhodla, že by svou diplomovou prací ráda vyjádřila rozdílný způsob, jakým Japonci a Češi vnímají přírodu. A protože máme obě rády japonskou a českou mytologii, bylo jasné, že v našem příběhu se to bude jen hemžit nadpřirozenými bytostmi, přírodními duchy a božstvy. Jde o pohádku pro děti, a tak nechybí ani dětský hrdina, který se přidá ke dobrodružství dvou japonských kami v české kotlině. O co v příběhu jde, nebudeme zatím prozrazovat! Potkáte se v něm s Hejkalem, dvěma liščími božstvy jménem Inari a Miketsu, zakletým Sovím klukem, Vodníkem, vílou Prvosenkou a duchem Masopustem. Ztracené jaro ušlo od prvotního námětu obří kus cesty (někdy se z mého pohledu trochu vleklo, případně rovnou klopýtalo), aby triumfálně zakotvilo na 50 stranách bohatě ilustrovaného paperbacku. Jde o ruční práci, proto je počet výtisků zatím omezený. Jak můžete vidět z přiložené galerie, sešíváme a lepíme jednotlivé knížky samy :) Na podzim připravujeme také anglickou verzi knížky!


After finishing the report about dogs and their owners, Saki and I decided to create something much bigger. A book! In her diploma work, Saki wanted to introduce a different perception that Japanese and Czech people have of nature. Both of us like Japanese and Czech mythology so it was clear that our story-world will be inhabited by supernatural creatures, ghosts of nature and gods. Of course there will be a child hero joining two Japanese kami on their adventure in Bohemia, as it is a fairy tale for children. We won´t be sharing details of the story yet. However, you will meet Heikal (Czech forest ghost), two fox gods called Inari and Miketsu, enchanted Owl-kid, Waterman, the Primrose fairy and a Masopust ghost. The Lost Spring experienced a long journey since the original idea. In my point of view, it was sometimes going slowly and at times even stumbling but it eventually landed on 50 pages of richly illustrated paperback. It is a hand work so the amount of copies is limited. As you can see from the gallery, we are sewing and binding books by ourselves. The English version of the book is coming this fall!

Jak se váže knížka? /// Binding the book.

Ze skicáku ilustrátorky Saki /// From Saki´s sketchbook:

Prezentace hotové knížky na výstavě absolventských prací UMPRUM /// Presentation of the finished book at the diploma exhibition of UMPRUM in Prague:

vysmáté autorky ("Hurá, ten nejtěžší kus máme za sebou! Nebo ne?") ///

happy authors ("Yay, we are done with the most difficult part! Or are we?!")

Ztracené jaro je teprve na začátku! Těšte se na další příspěvky! /// The Lost Spring is only beginning its journey! More posts are coming :)

Holčička a Slečna: Mini Komiks "První Máj v Grónsku"

Little Girl and Miss: Short Comics "Valentine´s Day in Greenland"

Reportáž: Pes a jeho pán / paní

Když jsem ještě i kreslila...

Všichni už vědí, že podporuju Holčičku v její ambici se stát ilustrátorkou (zejména tím, že ji už za svou ilustrátorku považuju a přede všemi ji tak nazývám). Věděli jste ale, že i já měla kdysi dávno takové ambice? (Fňuk.) Následující kresby se vztahují k mému románu a publikuju je jako takové zahřívací kolo, které by mělo navodit správnou atmosféru... pro setkání s Terrym!

Holčička Tvoří

A neomezuje se při tom jen na komiks - zvládá taky pohlednice, koláž a šití broží. Poslední obrázek je stránka z omalovánek, dotvořená Theou tak, aby vypadala jako Slečna. Jak vidíte, věnovat se kreativnímu hlídání je už samo o sobě odměnou <3

Holčička Fakt Existuje aneb Little Girl is Real!

Holčička představuje Velikonoční dekorace

Heč, Slečna má svou vlastní dekoraci a dokonce se jí dostalo CTI být na ní vyobrazena s kuřetem Vincentem! Kdo z vás to má?

Následují Zajíc a Slepička, vyvedení v barvě a s 3D reálnými doplňky. (Proto šli tak blbě naskenovat! <3) Všímavým filmofilům jistě neujde, že Holčička se inspiruje u svého oblíbence, režiséra a výtvarníka Tima Burtona.

"Holčička a Slečna" představují první komiks!

Následující dílo bylo vymyšleno a nakresleno během cca dvou hodin "kreativního hlídání", což je můj termín, jehož obsah a filozofii za ním skrytou bych ráda co nejvíce rozšířila. Spočívá v tom, že se buď dílem náhody, anebo přičiněním uvědomělého rodiče sejdou nadšený amatér-dítě a (více či méně) protřelý profesionál-dospělý. Dva posledně jmenovaní by měli sdílet nadšení pro stejný obor. V případě They a mne je to tvorba komiksů a ilustrace knížek. Thea je na svůj věk až nechutně talentovaná. Z mojí vlastní zkušenosti: takovým dětem hrozí, že je někdo (nejčastěji dospělý, ehm ehm, i vy zakomplexované ostudy jedny) začne srážet a podrývat jejich sebevědomí, namísto toho, aby jejich talent rozvíjel. Takže jsem se pasovala do role hrdinného mentora, který bude navzdory vlastní nejisté budoucnosti Theu nenásilně utvrzovat v tom, že se může uživit svým talentem. A to tím, že ji budu chodit "kreativně hlídat", přičemž kreativní bychom měly být při tom obě! Já jako scenáristka pomáhám s vymýšlením příběhu, zatímco ilustrátorka Thea navrhuje postavy a prostředí a podle mých instrukcí následně (vhodně rozokénkovaný) příběh kreslí. Pojmenovala jsem zatím pracovně naši dvojici "Holčička a Slečna". Thea je Holčička, protože si ještě nemůže založit ani profil na facebooku a já jsem Slečna, protože... no, nejsem vdaná?!

Velikonoce jsou za dveřmi a proto vám jako první ukázku své spolupráce a nově vznikajícího fenoménu kreativního hlídání dětí přinášíme VELIKONOČNÍ PŘÍBĚH kuřete Vincenta a zajíce Benjamína.